Hynek Blaško

Frakce ID

Hlasování

Články

Můj život

Fotky

PL: Generál Blaško hořce vzpomíná. Afghánistán? Nestrkejte do toho nos, řekli mi. Výsledek? Kluci v rakvích.
19. 8. 2021
Článek
PL: Generál Blaško hořce vzpomíná. Afghánistán? Nestrkejte do toho nos, řekli mi. Výsledek? Kluci v rakvích.
19. 8. 2021

Na začátku století odpovídal za výcvik českých vojáků, kteří mířili do Afghánistánu. Po celou dobu si říkal, proč to vlastně dělá? Pro nepohostinnost krajiny, mentalitu tamních obyvatel i historické zkušenosti nevěřil, že je vyslání vojsk do Afghánistánu správným krokem. Generálmajor Hynek Blaško, nynější europoslanec SPD, byl ale umlčen. O téměř dvacet let později označuje výsledek akce za absolutní nulu se zmrzačenými vojáky či vojáky v rakvích.

Hynek Blaško byl v letech 2004 až 2007 vojenským představitelem Armády České republiky při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě v Monsu v Belgii. „Když jsem v roce 2004 nastoupil, tak se začalo jednat o tom, že pošleme do provincie Lófar naše jednotky. A já jsem tehdejšímu velvyslanci odporoval: nechoďte tam, je to nesmysl. Kolik metrů je vysoká Sněžka? Tam je průměrná nadmořská výška přes dva a půl tisíce metrů. Navíc jde o naprosto nehostinnou krajinu, pustinu, kde téměř nic není. Co tam chcete vlastně dělat? Mně to není jasné,“ naléhal prý Blaško. „Ale bylo mi řečeno: podívejte, pane generále, nestrkejte do toho nos, já tam jako velvyslanec chci vidět zapíchnutou vlajku, tak tam prostě bude. Tak tam vlajka byla, a jaký je výsledek? Kdybych ho potkal dnes, tak se ho zeptám, jaké to celé mělo smysl, když je ze dne na den všechno tak, jako kdybychom v Afghánistánu nebyli, jako bychom neudělali vůbec nic. Střílet ženský po ulicích jenom proto, že mají místo kanad normální boty?“ popsal pro ParlamentníListy.cz tehdejší události Blaško.

K čemu? Na co? Proč?

Sám měl se svými podřízenými za úkol výcvik českých vojáků, tak aby jejich ztráty na životech v Afghánistánu byly co nejmenší: „V té době jsem byl zodpovědný za to, abych naše vojáky, kteří tam míří, připravil se svými podřízenými takovým způsobem, abychom co nejvíce eliminovali riziko ztrát životů. K tomu byl směřován výcvik, podle toho probíhalo všechno tady na území České republiky, za což jsem zodpovídal, a myslím, že s podřízenými jsme vyslané vojáky v jednotlivých rotacích připravili dobře. Ale pořád jsem si říkal: k čemu? Na co? Proč? A když najednou přijeli zpátky první vojáci, které vykládali z vládního speciálu, a já si pomyslel: co s těmi Afghánci chcete dělat? My jsme tam přišli s tím, že jim chceme pomoct, aby se jim podle našeho názoru lépe žilo, a oni na nás házeli bomby, stříleli rakety a na trasy, po kterých se pohybovala vojenská technika, kradli nástrahy. Zabíjeli ty, kteří jim přišli pomoct, kteří chtěli a měli to tak nastavené. Když už jsme tady, chceme vám pomoci, abyste se měli lépe. A toto je váš vděk?“ řekl Hynek Blaško a podotkl také, že miliardy dolarů, které do Afghánistánu putovaly na výzbroj i výcvik tamních bezpečnostních složek, přišly vniveč, mnoho vybavení nyní navíc získal Tálibán.

Podle něj z toho plyne jednoduché rovnítko – že takoví lidé nemají úctu k ničemu. „Život lidský pro ně nic neznamená, protože oni nedělají nic jiného, než od rána do večer memorují súry z Koránu. Jednou jsem se do Koránu zavrtal a minimálně 89 těch súr je naprosto nesmiřitelných. Jako například: zabíjejte je, kdekoliv je najdete. To jsou věci, které s člověkem zamávají. A my jsme sem do Evropy přivezli další várky těch, jak to říkal předseda Tomio Okamura, kdo tam byli královsky placení a mohli se postarat sami o sebe, když věděli, že tam nebudeme do nekonečna,“ shrnul svůj postoj poslanec Evropského parlamentu za SPD.

Jak chcete v Afghánistánu za deset let přeskočit šest století?

A vzpomněl také na slova tehdejšího – a nového – zástupce Vrchního velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v roce 2004. Tím byl generál John Reith. „Použiji slova tehdejšího vysokého funkcionáře nejvyššího velitelství, který po návratu ze služební cesty v rámci přebírání funkce před námi prohlásil: není mi zcela jasné, jak chceme za deset let přeskočit šest století. Tím je řečeno naprosto vše,“ zavzpomínal Hynek Blaško. Sám prý nemohl přijít na to, jaký má celá mise smysl. „Když se podíváte na složení té společnosti, na geografii státu, tak jaké zájmy tam jsou? Zabránění terorismu? To je demagogie, která nemá hlavu ani patu, protože ti, kteří by mohli cokoliv dělat, už tady v Evropě dávno jsou. Akorát spí. Ale i kdybych tenkrát použil jakýkoliv argument, nebyl by na něj brán zřetel, protože pan velvyslanec tam chtěl vidět zapíchnutou českou vlajku. Přestože z Afghánistánu utekli i Kanaďané. Když do nich začali bušit a začali domů vozit rakve, tak se sebrali a odešli. A kolik států z těch osmadvaceti se na celé misi podílelo? My musíme být všude. My musíme lézt pořád někomu do zadku, my musíme pořád někomu posluhovat a nikdo si nás neváží, protože nemáme svůj vlastní názor, nejsme schopni svůj názor prezentovat a podle toho postupovat,“ vysvětlil Blaško.

Vyjednávání a budování a superztrátový podnik

Redakci zároveň sdělil, že většina afghánských obyvatel v místech, kam čeští vojáci tehdy jezdili, se ve většině chovala slušně a měla k vojákům dobrý přístup. „Co si pamatuju, tak si nestěžovali. Problém byl, že tamní bojůvky tohle všechno naprosto eliminovaly, což nebylo dobře. Jinak ti obyčejní lidé, dejme tomu, ale zase na druhou stranu, když jsem viděl například film 9. rota, který natočili Sověti blahé paměti, jak odcházeli z Afghánistánu a jak tam působili… chlapeček, kterého voják litoval, jaký je chudáček, a jen se k němu voják otočil zády, střelil ho kalachem. Doporučuji všem, kteří mají problém a vykřikují, že se o ně musíme postarat, aby si ten film sehnali a pustili,“ řekl generálmajor.

Chyby vidí Hynek Blaško hlavně v mentalitě tamních obyvatel. „Jestliže někdo leze do země, která se skládá z mnoha národností, kde jsou sunnité a šíité, kteří proti sobě stále bojují… de facto tam existuje kmenový způsob společnosti. Tak co tam chcete dělat? K tomu se musí přistupovat způsobem, kterým se k tomu nepřistupovalo. Vím, že se naši na územích snažili s kmenovými náčelníky vyjednávat, snažili se tam pomáhat s rekonstrukčními týmy, stavěli školy a zdravotní střediska. Výsledkem bylo, že tam vtrhli, učitele a doktory zastřelili a školu nebo středisko zničili,“ uvedl.

Za absolutní nulu také označil výsledek celé mise v Afghánistánu. „K tomu už bylo řečeno tisíce a tisíce slov a proneseno tisíce a tisíce zásadních prohlášení. Ale objevila se myšlenka, že 70 tisíc ozbrojených sedláků v sandálech úžasně rychlým způsobem vymetlo slavnou afghánskou armádu, do které se investovalo moře peněz, moře času pro jejich výcvik a de facto to bylo všechno k ničemu. Výsledek je absolutní nula. Ba naopak bych řekl, že jde o superztrátový podnik pro všechny zúčastněné,“ shrnul Hynek Blaško.

Ničení makových polí

K názoru, že Tálibán získal podporu mezi venkovany poté, co Američané a spojenecké jednotky vstoupily na území, se ale Blaško nepřiklání. „Začala se likvidovat maková pole. Jedním z úkolů bylo likvidovat maková pole. Když jsem to slyšel, řekl jsem: pro Afghánce je to zdroj obživy a zdroj zisku, i když jim za to moc neplatí. Pokud jim pole zničíte, co jim nabídnete jako alternativu? Aby pěstovali mrkev nebo brambory, na čemž nevydělají ani floka? Takhle pole prodali a měli peníze na to, aby si tu mrkev a brambory koupili,“ upozornil také europoslanec.

Americký prezident Joe Biden nedávno naznačil, že mise v Afghánistánu měla skončit ve chvíli, kdy Američané zabili Usáma bin Ládina, vůdce teroristické al-Káidy. „Když se vrátím zpátky do doby, kdy jsem končil ve službě v roce 2007, projednávalo se, že mise přejde do výcvikové mise. Jakmile dosáhnou plánovaného počtu přibližně 250 tisíc vycvičených afghánských vojáků, což mělo být v roce 2013, splnili jsme tím, co jsme si předsevzali, a do roku 2015 bychom měli začít odcházet. To se samozřejmě nestalo a výsledek je takový, jaký je,“ podotkl k tomu český generálmajor.

Blaško také vzpomněl na kritiku Lubomíra Zaorálka v roce 2018, kdy vykonával funkci předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Zaorálek tehdy řekl, že bychom měli z Afghánistánu odejít. Sklidil za to ostrou kritiku generála Karla Řehka: „Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… to se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana České republiky,“ uvedl tehdy na sociální síti Řehka. Za tento výrok byl pak kázeňsky souzen a morálně ho odsoudil i Blaško: „Jestliže někdo takovým způsobem vůči politikovi vystupuje, tak by si měl zavřít dveře a dát si za nimi pár facek. Někteří hoši si nevidí ani na špičku nosu. Měli by zuřivě vystupovat proti a klást na stůl argumenty, aby si politici uvědomili, že tudy cesta nevede a je třeba zvolit jinou. To se nikdy nestalo, nikdo neměl odvahu, pravděpodobně včetně mě, nahlas řvát, že tudy cesta nevede a je třeba celou myšlenku a strategii prostě změnit. Bohužel se tak nestalo a výsledkem je, že jsme domů navozili kluky zmrzačené a v rakvích. Zeptejte se jejich rodičů, manželek a dalších, zda v souvislosti s tím vidí jejich oběť jako přínos,“ dodal nakonec Hynek Blaško.  


Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/

Foto: Hans Štembera
Popisek: Hynek Blaško

Aktuality & Témata

Norimberské zákony, inspirace pro politiky jak zvýšit proočkovanost

Norimberské zákony, inspirace pro politiky jak zvýšit proočkovanost

Vážení přátelé, jak se Vám bude líbit toto. Norimberské zákony, inspirace pro politiky jak zvýšit proočkovanost. zákaz vstupu pro neočkované na kulturní a společenské, sportovní akcezákaz vstupu do restaurací a ubytovacích zařízení,zákaz výkonu povolání,zákaz používat...