Jako tradičně přišla na řadu Istanbulská úmluva.
Pobavilo mě, jak si poslanci odhlasovali, že „odsuzují pokus o odsouzení Istanbulské úmluvy v Polsku“. Samozřejmě je to bohužel vážnější, jelikož EU opět stupňuje nátlak na to, abychom úmluvu nuceně přijali.
Napřímo bylo odsouzeno Polsko a Slovensko za to, že jejich zákonodárci chtějí úmluvu ve svých zemích úplně zrušit. Česká republika byla také zmíněna, jelikož ji neratifikovala.
S tím souviselo další hlasování o postavení žen. Pokud by šlo opravdu o postavení žen a jejich ochranu před násilím, budu samozřejmě hlasovat pro. Jak už to ale v EU bývá, název nemá nic společného s realitou. Jde totiž třeba o podporu aktivistů LGBTQ+, řešení genderové rovnosti v Etiopii nebo „zvláštní potřeby žen v digitální transformaci“.
Co mě však zaujalo, je nové pojetí žen jako pohlaví „v celé jejich rozmanitosti“. Nevím, jak to působí na ženy, ale mně by to přišlo už i docela urážlivé, označovat ženy jako nějaké mnoholičné pohlaví s velkou rozmanitostí. Pro progresivisty je to však nutné, protože se chytají do vlastní pasti. Na jednu stranu chtějí genderově vyrovnávat ženy, ale na druhou stranu neuznávají pohlaví. Vymysleli si tedy, že budou mluvit o ženách v mnohopohlavní rozmanitosti.
Pochopitelně jsem tedy hlasoval proti všemu výše popsanému. Proč se toto vlastně děje? Ono totiž v usnesení nechybí zmínka o tom, že na vše je potřeba vyčlenit patřičné fondy. Jako vždy jsou peníze AŽ na prvním místě! Všichni se můžeme těšit, jak ze státního rozpočtu budou podporováni další aktivisté všeho druhu.
Europoslanci schválili, aby do 12 let nebylo možné pořídit si auto na benzín a naftu.
Někomu se to možná může zdát, jako dlouhá doba, ale umíte si představit, že by před 12 lety někdo schválil zákaz výroby těchto aut? Co bychom dnes asi dělali?
Je absolutně nereálné přebudovat infrastrukturu na elektromobily za tak krátkou dobu. Je absolutně nereálné, aby si občané za tak krátkou dobu dokázali na drahé elektromobily vydělat. Jediné, co víme určitě, že nastane zmatek, ztráty statisíců pracovních míst, kolaps dopravy a veškeré logistiky.
Fanatikům to však nevadí. Mají své parlamentní řidiče s poslaneckými auty, které jsou elektro. Mají proplacené letenky a veškerou dopravu, takže je to nepálí.
V pozadí je jasná snaha zbavit lidi aut. Možnost vlastní přepravy znamená určitou míru svobody. V režimech typu Severní Korea lidé auta mít nesmějí. V EU jsme tedy na podobné cestě. A protože zákaz mít auto by neprošel, vyřeší se to tím, že z něj stane luxusní zboží pro nejbohatší.
Ostatní si choďte pěšky a dívejte se na politiky a milionáře, jak jezdí ve svých elektrech.
Vše za nadšeného jásotu zelených fanatiků (teroristů) ze všech možných stran, kteří dnes tleskají hospodářské likvidaci evropského kontinentu.
U několika poslanců se hlasovalo o odebrání poslanecké imunity.
Hlasoval jsem pro u případů,
kde šlo o podezření z korupce, kdy se nedávno ukázalo, že europoslanci přijímají úplatky od států jako Katar, aby lobovali v jejich prospěch. Naopak jsem byl proti, kdy bylo zahájeno stíhání u poslanců za politická vyjádření v televizní debatě, nebo za protest vůči stavbě mešity.
Ochrana populací tuňáka obecného
– hlasoval jsem pro.
Co se týče ochrany rybích populací a zodpovědného rybolovu, jsem vždy pro. Dnešní průmyslový rybolov se stále zintezivňuje a je třeba přemýšlet i o tom, že si moře nemůžeme vybrakovat a musíme nechat ryby se znovu rozmnožit.
Transparentnost při zadávání politické reklamy
– hlasoval jsem proti.
Nadpis by mohl působit dojmem, že jde o větší průhlednost toho, kdo a jak zadává politickou reklamu. Když si ale přečtete o boji proti zahraničnímu vměšování, a podobně, je jasné, že jde zase jen o to, aby se mohlo na nepohodlné politiky ukázat, že jde o ruské/čínské/jiné agenty, a je třeba je cenzurovat.
Příprava summitu EU a Ukrajiny
– hlasoval jsem proti.
Budu za to sice jako vždy pranýřován, nicméně nemohu souhlasit s výzvou, že členské státy mají posílat více zbraní, zejména nejmodernější tanky. Nevěřím prostě, že toto je cesta, která povede k ukončení konfliktu. Zároveň nesouhlasím s výzvou, že Ukrajina má být přijata do EU. Tam leží počátek celého konfliktu před kterým varovali politici, kteří ve své době byli proti tomu, aby se s Ukrajinou podepsala dohoda o přidružení k EU. Tehdy se rozhořel konflikt mezí západní a východní částí, začaly všechny ty Majdany a vyústilo to do dnešní hrůzy. S Ukrajinou jsme měli obchodovat, spolupracovat, ale nikoliv se snažit ji připojit pod politickou kontrolu Bruselu.
